Poselství na rok 2019.

Ano, v životě přijdou chvíle, kdy člověka nic nebaví a nejraději by se všeho zbavil. Nechce se podílet na všem okolo sebe a chce se spíše utápět v temnotě. Takové chvíle budou často útočit na duši všech, ale duše čisté již nebudou utíkat před problémyale budou je řešit. Duše, které ještě cítí v sobě chlad a neumí nalézt vztah k sobě, budou často postaveny před situaci, kdy se budou muset spolehnout na sebe, a díky tomu se budou učit mít rády.

Takže i když občas může být krušno v příštím roce, neznamená to, že neroste láska. Naopak láska bude sílit a lidé se budou více uznávat. Už nebude jeden druhému tolik závidět, ale každý si bude stále více uvědomovat, že si může dovolit to, co ten druhý a nemusí se ptát toho druhého, zda na to má právo.

Stálý běh událostí, které se budou stále opakovat, bude mít za následek stálost bytí. Lidé se už nebudou bát samoty a nebudou do ní utíkat jen proto, že mě teď nikdo nemá rád, ale proto, že se mají rádi a rádi pobývají sami se sebou. Už není třeba se nenávidět a závidět jeden druhému, už nastal čas sklizně, a tudíž každý co zasil, to sklidí. Jeden klid, lásku a harmonii a druhý neklid, aby musel hledat klid a harmonii.

Na poli mezilidských vztahů se bude dít mnoho, ale ne proto, že by se lidé navzájem omezovali, ale naopak se budou více tolerovat, a budou se více stýkat spíše jen proto, že se chtějí sejít a ne proto, že si to ten druhý žádá. Lidé si budou více vážit chvil spolu strávených a už se nebudou ptát druhého, zda je to možné či nemožné. Budou se snažit si užívat života a tím i všeho, co se nabízí.

Sice ve světě stále budou sílit boje, ale duše čisté již toto nebudou vnímat, budou osvobozeny od bytí ve falši a přetvářky. Duše nečisté se stále budou v sobě potýkat s boji, a proto je i politika bude zraňovat. Ten, který se již cítí sám sebou, nebude vnímat vnímání ostatních a bude si hledět svého života. Nebude už zde na Zemi, ale jeho srdce bude pobývat v nebi, kde čistota vede člověka na Zemi k radosti a tvoření.Nečistota vede k falši a přetvářce. Stále více všichni budou muset odkrývat svoji pravou tvář, aby nalezli klid duše. Už není čas hrát divadlo, ale je třeba vytvářet vše v rámci Vesmíru, aby se klid duše mohl setkat s porozuměním života.

Lidé budou zaznamenávat v rámci nemocí stálé zdraví a nebudou si již tolik stěžovat na zdraví. Už budou hledat v sobě a stále méně se budou obracet na lékaře. Už si budou vědomi toho, že se můžou zdravit, když chtějí. Stále více poroste víra každého člověka v uzdravení, a tím i v prozření. Každá duše se bude chtít cítit dobře a vitálně a bude pro to dělat stále více než dělala dosud.

Rodiče s dětmi se nebudou již tolik míjet, ale budou spolu vytvářet vztahy, kdy je zapotřebí si dát do pořádku vše minulé, aby se mohlo objevit v budoucnosti více lásky v rodině. Už není čas čekat a vyčkávat, co se bude dít, ale je třeba jednat, aby se vztahy mohly uzdravit.

Bolest srdce bude léčit všechny bez rozdílu. Už nebude tolik lásky v přetvářce, ale bude se rodit skutečná láska v srdci, která občas bolí, ale zároveň uzdravuje a staví nové mantinely, kdy se učíme rozeznávat skutečné bytí od bytí nepozemského, které se chtělo jen pást na srdcích druhých a zbytečně okrádalo druhé o čas a jejich tvoření. Tvoření bude lidem vracet jejich dávno ztracenou lásku v bytí, a tím bude tvořen nový základ na nový ráj na Zemi. Ráj budou žít jen ti, kteří už pobývají srdcem v nebi, ale na Zemi se bude tvořit ráj proto, aby i ti, kteří ho ještě nežijí, se ho naučili žít.

A tak nestrádejte na mysli a učte se žít, i to patří k životu. Ne jen žít skrze druhé a pro druhé, ale i to naučit se žít skrze sebe.

Zdenka Blechová
www.zdenkablechova.cz