Také máte pocit, že je vaše dítě jiné? Že má už jako čerstvé miminko vědoucí pohled, že jako batole zvládá věci, které jste zvládali mnohem později, vnímá vše kolem klidně a vědomě, jako by si skenovalo prostor, který ho vymezuje, a povídá si a hraje s neviditelnými kamarády?

Dokud je dítě jen se svými rodiči, není odlišnost dítěte tolik patrná, i když někteří rodiče už tuší, že je jejich dítě něčím zvláštní. Opravdu velké problémy nastávají až v momentě, kdy se mají děti zařadit do kolektivu v mateřské škole nebo dospějí do věku, kdy začínají školní docházku.

Děti nové doby, které jsou svým chováním a nastavením odlišné od ostatních, potřebují i ve výchově a vzdělávání odlišnost. Krom jiného i zaměření na osobnostní, morální, emoční a duchovní rozvoj, na věci přirozené a přírodu. Toto vše je v současnosti v běžné škole stále ještě opomíjeno a přetrvává zde orientace na výkon a soutěživost.

Pokud se jedná o zvládání moderní techniky, pak jsou tyto děti již plně vybaveny na úrovni DNA. Jsou zkrátka jiné a je tedy třeba i jejich sebevědomí a sebeuvědomění podporovat jinými cestami. Jde o děti velmi citlivé, čisté duše, s plně otevřenou srdeční čakrou, které nepřijímají automaticky autority, běžné stereotypy a zavedené systémy. Cílem je kromě výuky udržovat jejich čistou mysl a čistý charakter až do dospělosti.

Dříve se tyto děti označovaly jako indigové, křišťálové nebo diamantové. Toto označení vzniklo na základě poznatků americké parapsycholožky Nancy Ann Tappeové, že mají tyto děti indigově modrou auru.

Carolina Hehenkamp ve své knize Indigové děti otvírají svou duši mimo jiné uvádí: „Vyskytuje se stále více dětí, jež se chovají nápadně odlišně než jiné děti, a nepřizpůsobují se tak lehce všeobecné normě, jako generace před námi. Těmto dětem se říká také ´nové děti´, ´děti nové doby´, nebo ´děti nového věku´. Další označení jsou pak ´indigové děti´, ´děti duhy´, ´křišťálové děti´ či ´hvězdné děti´. Dítě nové doby má jiné, pro nás nezvyklé a částečně i obtížně pochopitelné osobnostní a charakterové vlastnosti, se kterými se naše společnost není schopna snadno vypořádat.“

Z vlastní zkušenosti, neboť jsem sama indigové dítě, a také ze své dlouholeté praxe, ať už ve svém Klubu indigáčků, loutkovém divadle, práce ve školství, či terapeutické činnosti, vlastně i ze zkušenosti matky, už vím… Jde o děti, které se velmi nesnadno přizpůsobují autoritám, stereotypům a zavedeným pořádkům. Nevyhovuje jim stávající školský systém, nenechávají se omezovat zastaralými ideály či dogmaty, nedělají nic, čemu sami nevěří, jsou velmi inteligentní a nadané. Jsou těžko zařaditelné, senzitivní až přecitlivělé, nemívají příliš kamarádů a často utíkají do svého světa, a to už v předškolním věku. Paradoxně se cítí lépe mezi dospělými, než mezi vrstevníky. Jsou velmi inteligentní, milují pravdu, dokážou totiž díky svým schopnostem načítat univerzální pravdu. Potom jsou až tvrdě upřímné a vždy dokonale vystihnou podstatu věci. Mají silně vyvinutý cit pro spravedlnost. Pokud takové indigové dítě zklamete, jen těžko budete hledat cestu zpět k jeho srdci.

Tyto děti jsou naprosto zmatené, když někdo něco říká a následně něco jiného koná. Na první pohled se od ostatních neodlišují, ale postačí, když promluví, nebo se na vás zadívají. Mívají hluboký zkoumavý pohled a jejich myšlení a verbální projev odpovídá spíše dospělému člověku, nebo dítěti staršímu, než ve skutečnosti je. Bývají též hyperaktivní, rychle ztrácejí energii a rychle ji pak znovu získávají, nebo jsou naopak pomalí a nešikovní, protože energeticky jsou často zcela mimo své fyzické tělo, které je už daleko lépe přizpůsobeno zvyšujícím se vibracím Země. Někdy prožívají realitu spíše skrze tělo emoční, než fyzické. Proto je pro ně důležité uzemnění, pobyt v přírodě, možnost být sám se sebou. Samy si většinou rozhodují, co budou a nebudou jíst, řídí se intuicí, jen je potřeba zvýšit důraz na dodání minerálních látek do těla, a to v podobě pro ně nejlépe přijatelné, tedy homeopaticky či bioinformačně, ale samozřejmě i klasicky, a také na dostatek tekutin. Často nemají propojené mozkové hemisféry, používají spíše tu pravou. Jejich vnitřní pocit je: „Nepatřím sem, jsem mimozemšťan, proč to ostatní nevidí, vše je propojené.“ Jsou velmi emotivní, musí se naučit pracovat s emocemi, trpí změnami nálad, přebírají emoce a energie ostatních, dokáží se naladit na jiné frekvence, proto není výjimkou, že rozumí dobře zvířatům a rostlinám. Jsou jako filtr, skrze který prochází emoce a energie ostatních, což je pro ně velmi vysilující a pokud kolem sebe nemají harmonii, propadají někdy beznaději a bezmoci.

Jejich výchova a komunikace s nimi je často oříškem jak pro rodiče, tak i pro pedagogy. Bývají proto občas diagnostikovány jako děti s poruchami autistického spektra, lehkou mozkovou dysfunkcí, různými dis poruchami či hyperaktivitou. Mnohdy také jako problémové děti s poruchami chování a jsou posílány do psychologických, či dokonce psychiatrických poraden, a není ani výjimkou, že jsou tlumeny léky.

Pokud změníme přístup, začneme se věnovat rozvoji jejich osobnosti a přidáme cvičení na propojení mozkových hemisfér a přiměřené pravidelné fyzické aktivity, které dětem rozloží energii po celém těle, pak jsou tyto děti ve většině případů schopné přizpůsobit se normě. Neustále ale musíme mít na paměti, že jejich emoční hodnocení je především v rovině přijetí / nepřijetí. Tento pocit bývá často spouštěčem jejich chování, zda se cítí přijímané svými blízkými, okolím, kamarády a pedagogy, nebo jsou v pocitu nepříjetí.

Při výchově a vzdělávání bychom měli mít u těchto dětí za cíl naučit je napojit se na sebe, rozvíjet intuici, poslouchat a vyhodnocovat signály svého těla, učit se efektivně relaxovat a pracovat s emocemi. Zároveň jim umožnit mít kolem sebe skupinu podobných dětí, kde mohou pocítit, kam patří, a že nejsou vyloučeny z kolektivu kvůli způsobu vnímání světa a svým zájmům, jež se mnohdy odlišují od zájmů jejich vrstevníků. Dalším cílem u těchto dětí je rozvíjet jejich fantazii a tvořivost, díky nimž se dokážou seberealizovat, naučit je spolupráci, sebevyjádření a empatii k druhým a získání vnitřní síly k překonávání překážek. Naučit je jednoduché techniky a cvičení k propojování mozkových hemisfér a rozložení energie po těle, k emočnímu sebeovládání, k očistě svého energetického systému, a energetickou hygienu.

Jsem přesvědčena, že zařazení osobnostního rozvoje do výuky dětí ve školách by vedlo nejen k jejich sebeuvědomění, zdravým psychosociálním kontaktům, ale i k rozvoji nejvyšších hodnot, jako je úcta a nesobecká láska. Tyto hodnoty by měly být dětem předávány zejména v rodinách. Bohužel při stavu dnešní společnosti se tomu tak často neděje. Škola, školní, ale i volnočasové aktivity by tedy mohly být tou institucí, která by mohla toto dětem alespoň částečně vynahradit. Budiž nám do budoucna nadějí, že první velká vlna těchto jiných dětí jsou dnešní třicátníci, kteří začínají být rodiči a učiteli. Začínají se prosazovat ve svých oborech a díky jejich nastavení boří zajeté systémy a zastaralá dogmata společnosti.

Svět se mění a bytosti a duše, které se tu inkarnují, se mění též. Děti, které se začaly rodit v roce 2020, jsou už zase o level jinde, než děti, které se rodily doposud a které tady popisuji. Skok bude patrný. Budou očištěné od nánosů karmy a minulosti a budou skutečně jako nepopsané listy. Je to dobře viditelné i v jejich numerologické mřížce. Na jednu stranu budou už lépe připraveny na digitální svět, na druhou stranu budou muset o to více tento svět vyvažovat přírodou a péčí o tělo. Budou více jemněhmotní a neuzemnění, ukotvení do těla se jim bude muset doplňovat například přes bylinné esence či minerály. Momentálně je pro ně planeta dost toxická, mají tady ale své úkoly a tak jejich duši nic nezadrží, aby se vydala na tuto misi. Zcela vědomě si vybírají rodiče a připravují je na svůj příchod, vedou je přesně tam, kam potřebují, mění mnohdy zásadně chod rodiny, ať už je to změna stravy či orientace na přírodní kosmetiku. Podle všeho bude trochu jiný i jejich energetický systém. Vypadá to, že nemají klasické čakry, ale už čistý kanál, vedoucí středem těla. Napojený na zdroje.

Moje práce spočívá právě v práci s energetickým systémem, jak u dospělých, tak u dětí. Jsem tedy sama zvědavá, jak budu s takovými dětmi pracovat. Za mou praxi jsem odhalila, že dosud tyto jiné děti, které jsou často diagnostikovány s různými disporuchami a ADH diagnózami, mají buď otočené energetické kotvy, otočený chod energie v čakrách, pomíchaná jemnohmotná těla, nepropojené hemisféry a nedovtělené duše. Když se to energeticky opraví, uleví se jim. Začnou lépe fungovat a soustředí se. Energetické vzorce těchto dětí jsou hodně podobné, dají se tam odhalit podobnosti. Od roku 2020 bude i tady zřejmě vše jinak.

Buďme tedy trpěliví, snažme se ke všemu, nejen k našim dětem, přistupovat s láskou, pochopením a vírou, že svět bude v budoucnu nádherné místo ke spokojenému a naplněnému životu v pravdě a lásce.

Věra Kloučková, asistentka pedagoga, manuální terapeut, čištění aurického pole
Publikováno v časopisu Ve hvězdách